Aleš Sekanina - předseda hnutí Moravané: Budoucnost má jméno Morava

Stručné stanovisko hnutí Moravané k sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně

Lidsky rozumíme tomu, že sudetští Němci chtějí navštívit svou dřívější vlast Moravu. Ale jenom vlastní vinou tuto nádhernou vlast ztratili. Můžeme odpustit, ale zapomenout opravdu nemůžeme. A přepisovat historii už vůbec ne.
Pořádání sjezdu sudetských Němců v Brně není dobrý nápad. Přihazuje se tím sůl do ještě nezahojených ran. A slova o usmíření vycházejí naprázdno. Už v tak složité době dochází v naší společnosti k dalšímu negativnímu napětí. A to je nám Moravanům velmi líto.


Komplexní stanovisko hnutí Moravané k sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně, k odsunu německojazyčného obyvatelstva Moravy po druhé světové válce a výzva Sudetoněmeckému landsmanšaftu a organizátorům tohoto sjezdu

Ve dnech 22.5.2026 až 25.5.2026 se má konat sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu v naší moravské metropoli Brně, čímž se tato akce přímo dotýká i našeho hnutí.

Hnutí Moravané tvoří lidé různých světových názorů, co je však spojuje je snaha o vnitřní reformu České republiky ve smyslu obnovy samosprávné státnosti Moravy, která fungovala v rámci různých státních útvarů po staletí. Hnutí Moravané konstatuje, že si je vědomo značné historické role německojazyčného obyvatelstva Moravy k jejímu společenskému, hospodářskému a kulturnímu vývoji, kdy mnozí rodáci z Moravy německého mateřského jazyka, ať už křesťanské či židovské víry, jako byli Gregor Johann Mendel, Sigmund Freud, Edmund Husserl, Ernst Mach či Hans Ledwinka patřili ke šperkům lidské kultury, vědy a techniky a vytvořili pro Moravu, a lidstvo vůbec, zásadní a nesmrtelná díla. Bohužel byl to německý a český nacionalismus, převzatý v průběhu 19. století rozhodnou částí Moravanů, který vedl prvně k rozdělení obyvatelstva Moravy, kdy německojazyční Moravané se přiklonili nejen k německé národní identitě, ale také k touze po začlenění do německého státu, na což moravskojazyční Moravané reagovali hledáním ochrany před poněmčením a ztrátou politické autonomie přikloněním se k českému národovectví. V důsledku tohoto procesu došlo následně k destrukci Moravy, kdy Moravané obou jazyků kvůli této osudové chybě ztratili nakonec svou moravskou vlast. Německojazyční Moravané se tímto sami vyčlenili z moravského společenství a vlast ztratili zcela, byli v důsledku následných válečných událostí odsunuti a vyvlastněni, zatímco moravskojazyční Moravané pak zcela ztratili vládu nad svou zemí, která byla jako politický samosprávný útvar důsledně zničena a rozkouskována v unitárním, Moravě nepříliš přátelském státě, a bez jakýchkoliv práv určovat svůj svébytný osud, se stali nakonec svého druhu cizinci ve své vlastní zemi a periferií nového, do značné míry ahistorického a nespravedlivého státního útvaru jménem „Česko“, který Moravany jako svébytné národní společenství de facto oficiálně neuznává, potlačuje a zapírá.

Je třeba zdůraznit, že to nebyli Moravané, kdo rozhodl o odsunu německojazyčné části moravského obyvatelstva. Byly to vítězné mocnosti druhé světové války, které na Postupimské konferenci rozhodly, že po této světové katastrofě, kterou zapříčinilo nacionálně-socialistické Německo bude uskutečněn na principu kolektivní viny transfer německojazyčného obyvatelstva ze střední a východní Evropy především do Německa, ale také do Rakouska. Princip kolektivní viny, v tomto případě na základě mateřského jazyka, je ve standardních podmínkách zcela nepřijatelný. V právním státě je nutno zkoumat dle platných zákonů vinu jednotlivců bez ohledu na původ, sociální postavení, pohlaví, národnost, rodný jazyk atd. Druhá světová válka však vytvořila tak silný exces v dějinách lidstva, kdy v důsledku válečné agrese Německa zemřelo až na 50 milionů lidí a z toho na 6 milionů lidí bylo povražděno do té doby zcela nevídaným barbarským - průmyslovým způsobem ve vyhlazovacích táborech, že se vítězné mocnosti rozhodly, že přikročí k tomuto excesivnímu kroku především jako k prevenci opakování těchto zločinů . Následné tzv. Benešovy dekrety, na které ovšem měli Moravané také pramalý vliv, byly de facto už jen prováděcím předpisem rozhodnutí vítězných mocností. V tomto smyslu jsou nevinní lidé postižení tímto transferem obětí expanze a agrese nacistického Německa stejně jako jeho přímé oběti na válečných polích a ve vyhlazovacích táborech. Zdůrazňujeme, že my Moravané se distancujeme od veškerých nespravedlností a krutostí, které se při poválečném transferu německojazyčného obyvatelstva na Moravě i jinde udály, jako byl např. masakr na Švédských šancích u Přerova, kde bylo povražděno na 267 lidí tzv. karpatských Němců (nicméně byli mezi nimi i Slováci), z toho 120 žen a 75 dětí, který spáchala slovenská jednotka na rozkaz bývalého slovenského nacisty Karola Pazúra, který této jednotce velel a masakr zorganizoval. Litujeme, že pachatelé těchto zločinů nebyli potrestáni. Přesto je nutno znovu zdůraznit, že tyto nehorázné nespravedlnosti byly opět důsledkem ještě mnohem větších zločinů nacistického Německa, jejichž pachatelé také nebyli mnohdy nikdy potrestáni a jsou i silné indicie k tvrzení, že poválečný západoněmecký stát mnohé tyto zločince programově chránil před potrestáním. Nelze také nevzpomenout, že význačná část německojazyčného obyvatelstva Moravy a Československa vůbec se také na nacistických zločinech podílela, čímž aktivně připravila půdu ke kolektivnímu poválečnému opatření, které mělo do budoucna zamezit opakování těchto zločinů.

Vzhledem k těmto skutečnostem považujeme konání sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně za krajně nevhodné a v konečném důsledku i kontraproduktivní pro samotnou tuto organizaci, ale především pro odsunuté a jejich potomky. Nedojde ke smíření – naopak už dochází k otevírání starých ran, dochází k opětovnému připomínání německých zvěrstev a role německojazyčné menšiny Československa na rozpoutání války a rozbití Československa a vzhledem ke zcela provokativní účasti i vrcholných německých politiků dojde ke zpochybnění již proběhlého smíření v rámci smluv mezi Českou republikou a Německem a ke zhoršení už vcelku dobrých mezistátních vztahů. Opět je zde podezření, že konečným cílem snah Landsmanšaftu a jeho německých a dnes už i českých politických protektorů je zvrácení poválečného uspořádání a majetkové nároky. Tento sjezd vnáší další obrovský konflikt a nejistotu do společnosti v České republice i celé střední Evropě. Jakýkoliv pokus o zvrat poválečného uspořádání povede ke kompletní destabilizaci celé střední a východní Evropy a způsobil by nové křivdy a nespravedlnosti. V neposlední řadě je tento sjezd na Moravě velmi necitlivý k obětem nacistického Německa a jejich potomkům, kteří si v májových dnech připomínají konec hrůz druhé světové války a je příznačné, že tento sjezd má začít 22.5.2026 tedy přesně 80 let po popravě velitele SS a policie v Protektorátu Čechy a Morava Karla Hermanna Franka. Proto apelujeme na Sudetoněmecký landsmanšaft a další organizátory sjezdu, aby od tohoto organizovaného sjezdu na Moravě upustili a znovu opakujeme, že jakékoliv nároky na odškodnění za případné bezpráví je třeba směřovat vůči německému státu jako nástupnickému státu Třetí říše – nacistického Německa, které bylo příčinou všech těchto utrpení a připomínáme, že Československo ani nástupnická Česká republika doposud neuplatňovala reparační nároky za nezměrné škody a oběti na Německu, což by mohlo být revokováno. Za nás Moravany prohlašujeme, že považujeme tuto organizovanou akci za politicky i čistě lidsky necitlivou a nátlakovou. Přesto nikdo z nás Moravanů nebrání potomkům německojazyčných Moravanů individuálně a nepoliticky Moravu navštěvovat a v rámci platných zákonů se zde i usazovat. Každý dobrý člověk, který se chce podílet na rozvoji naší země Moravy, je vítán!